Historie obce Smiřice [ Historie (archivní dokument) ]

Ves Smiřice - ano ves - na přelomu 16. a 17. století nebyly ještě Smiřice městem. Ve Smiřicích žilo ke konci 16. století asi 20 rodin - odhadem podle tehdejších "statistik" asi 160 lidi. Jenže takto byli uvádění jen lidé "osedlí". Za osedlé lidi byli považováni držitelé gruntů i držitelé chalup bez pozemků. Do těchto "statistik" nebyli započítáváni ti, kteří žili v podruží (dnes bychom mohli říci nájemníci). Poddaných tedy bylo i několikrát více (bývá uváděno, že jich bylo přibližně 5 krát více). Smiřice tedy mohli mít v té době 600 až 700 obyvatel.

Ve vsi byla výsadní krčma, ve které se kolem roku 1619 vyčepovalo 120 sudů do roka. Za vsí byla panská zahrada, ve které se pěstovala zelenina a kterou obdělávalo 8 robotníků, a velké louky, na nichž usedlíci byli povinni seno a otavu hrabati. Mimo to odváděli z prodejů koňského a hovězího dobytka mýtné, které vynášelo 5 grošů ročně.


Ves Smiřice - ano ves - na přelomu 16. a 17. století nebyly ještě Smiřice městem. Ve Smiřicích žilo ke konci 16. století asi 20 rodin - odhadem podle tehdejších "statistik" asi 160 lidi. Jenže takto byli uvádění jen lidé "osedlí". Za osedlé lidi byli považováni držitelé gruntů i držitelé chalup bez pozemků. Do těchto "statistik" nebyli započítáváni ti, kteří žili v podruží (dnes bychom mohli říci nájemníci). Poddaných tedy bylo i několikrát více (bývá uváděno, že jich bylo přibližně 5 krát více). Smiřice tedy mohli mít v té době 600 až 700 obyvatel.

Ve vsi byla výsadní krčma, ve které se kolem roku 1619 vyčepovalo 120 sudů do roka. Za vsí byla panská zahrada, ve které se pěstovala zelenina a kterou obdělávalo 8 robotníků, a velké louky, na nichž usedlíci byli povinni seno a otavu hrabati. Mimo to odváděli z prodejů koňského a hovězího dobytka mýtné, které vynášelo 5 grošů ročně.

V roce 1550 byla v městečku rychta od starodávna výsadní, v které se šenkovalo smiřické pivo. Roku 1619 byly v městečku již 2 krčmy a 2 jiné hospody (podle historických údajů jedna hospoda byla v místech dnešní Dvorany a nesla název hospoda U zeleného stromu). Mimo to bylo v městečku 6 krámů řeznických (masné krámy bývaly i na rohu dnešního malého stadionu - blízko bývalého labského jezu a mostu), ze kterých se platilo po 1 kopě grošů českých; z každého zabitého kusu odváděla se na zámek hlava, jazyk, játra, plíce a dršťky, za kteréžto droby platilo se z důchodu po 5 groších českých. Do roka zabíjelo se 200 kusů dobytka. Z formanských vozů platilo se clo 1 groš za vůz a vynášelo nejméně 1 kopu ročně. Mimoto platilo se vrchnosti z vlny celkem přes 1 kopu, z haltýřův (vysvětlení: haltýř, řidčeji haltéř nebo haltíř = sádka na ryby = vodní nádrž s průtokem čerstvé vody pro chov ryb, nebo to mohla být vodní jímka jako zásobník vody, nebo zastřešený splávek upravený pro umístění nádob s mlékem pro jejich chlazení) 20 grošů a z plavení lesů 30 grošů.

Za městečkem byla obora s dobrým drnem, ohražená lesy, ve které bylo přes 6 lánů luk, na nichž se chovalo přes 100 hříbat, volů a jiného hovězího dobytka. Nad oborou byly veliké louky, které dávaly až 100 vozů sena a jen málo méně otavy. V oboře byl domek pro oborníka, u něhož byla štěpnice s nemalým počtem štěpů a melounice, v níž se sázely melouny, česnek, cibule a jiná zelenina i koření pro panskou kuchyni. Pod dvorem holohlavským byla 3 velká pastviště pro pasení klisen, za starým a novým mostem pak pastviště k pasení hříbat a jiného dobytka.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.smirice.cz